Na Machu Picchu do Peru jezdí každý. Do Kolumbie za Escóbarovými stopami už taky. Do Bolívie na solnou pláň dělat vtipné fotky – dobře – to už taková hitovka není, ale populární destinace to je. Když je ale řeč o Ekvádoru, spousta lidí neví, co je tam k vidění a proč by měli vyrazit právě do této země.
Ekvádor má všechno: moře, hory, Amazonii, města s koloniální architekturou a také sopečné ostrovy Galapágy uprostřed Pacifiku. Na své si přijdou především milovníci přírody, ale i surfaři a městské typy – v Quitu a Cuence je spousta dobrých restaurací, kaváren, krásných kostelů a náměstí. V největším městě Guayaquilu vás zase pohltí typická džungle jihoamerické metropole.
Já jsem se do Ekvádoru dostala celkem náhodou. Chtěla jsem odjet jako dobrovolnice německého programu Hudebníci bez hranic do nějaké země, kde se mluví španělsky. Můj cíl byl tam strávit několik měsíců, abych konečně dostala svoji španělštinu na lepší úroveň. Jediná země v nabídce, kde je španělština úředním jazykem, byl Ekvádor. Neváhala jsem ani minutu!
V Ekvádoru jsem dobrovolnickou a jinou prací a cestováním strávila přes rok. Žila jsem na pobřeží i v horách a měla jsem tu možnost navštívit i Galapágy a procestovat kus země. Proto jsem pro vás napsala obsáhlého e-průvodce plného tipů, rad a osobních doporučení, kam se v Ekvádoru vydat a jak v této zemi cestování po vlastní ose funguje.
Pojďme se společně podívat, proč Ekvádor stojí za návštěvu.
Ekvádor je jedna z menších jihoamerických zemí, která má rozlohu asi jako tři České republiky. Název této země je odvozen od rovníku, který jí prochází. Ve španělštině se rovník řekne ecuador nebo línea ecuatorial. Na severu s Ekvádorem sousedí Kolumbie a na jihu Peru. V této zemi žije přibližně 17 milionů obyvatel a úředními jazyky jsou španělština, kečuánština (quechua/kichwa) a šuárština (shuar/shwar). Původních obyvatel není mnoho, uvádí se, že do 10%.
Domluvíte se především španělsky. Anglicky mluví obzvlášť mladí lidé a často pouze v turisty navštěvovaných oblastech.
Ekvádor je koncentrátem několika klimat a oblastí typických pro Jižní Ameriku. Na relativně malé ploše najdete pacifické pobřeží se skvělými vlnami na surfování, šestitisícovky v pásmu And a také amazonské pralesy na východě země. Třešničkou na dortu jsou tichomořské ostrovy Galapágy proslulé svou ojedinělou faunou a florou, tzv. endemity, které nenajdete nikde jinde na světě.
Na pobřeží je hlavní sezóna od Vánoc do května, kdy je horko, slunečno a neprší. U moře si můžete užít každodenní magické západy slunce. Po zbytek roku je většinou zataženo a drobně prší. Ekvádorci tomuto mžení říkají garúa. V červenci a srpnu ale na pobřeží připlouvají velryby a je možné se za nimi ve člunu vypravit a pozorovat je. Rozhodně tedy stojí zato jet na pobřeží i mimo hlavní sezónu.
Do hor je ideální vyrazit od května do září, kdy méně prší a je slunečno. Pro Andy jsou v závislosti na nadmořské výšce typické velké teplotní rozdíly. Přes den může být přes dvacet stupňů a v noci k nule. Nenechte se proto zmást tím, že jste na rovníku! I tam může být několik tisíc metrů nad mořem pěkná zima.
Na Galapágy a do Amazonie se dá jet celoročně. Střídají se tam období sucha a dešťů, ale teploty jsou vysoké a vyloženě zima tam pro nás není nikdy. Doporučuju vyrazit do Ekvádoru především během našich chladnějších měsíců, protože tamní teploty i lidé vás příjemně rozehřejí a rozeženou zimní splín.
Výrazně levněji než z Prahy můžete letět z Vídně nebo z německých mezinárodních letišť (Mnichov, Frankfurt). Přestupuje se nejčastěji v Amsterdamu, Madridu nebo Barceloně a létá se do hlavního města Quita v horách nebo do pobřežní metropole Guayaquil. Letenka vyjde na 20 až 25 tisíc korun. V akci se dá sehnat i za 17 tisíc korun. Pokud máte čas a nevadí vám přestoupit dvakrát nebo čekat, také se dostanete pod 20 tisíc.
Pokud pojedete i na Galapágy, které jsou vzdálené asi 1000 km na západ od ekvádorského pobřeží, počítejte s dalšími zhruba 8 tisíci za zpáteční letenku. Je to sice pouze hodinový let z Guayaquilu, ale toto souostroví je exkluzivním turistickým cílem a bohužel tomu odpovídají někdy hodně přemrštěné ceny. Částka za letenku není výjimkou.
Ekvádor má měnovou unii s USA, platí se tam americkým dolarem. U nás si tedy můžete vyměnit USD a na místě už nemusíte nic řešit.
Když už investujete do letenky, samotný pobyt v Ekvádoru není tak drahý. Ubytování se dá sehnat od 10 do 15 USD za osobu a noc. V zemi funguje hustá a levná síť autobusové dopravy, se kterou se dostanete téměř všude. Jídlo je také za dobrou cenu. Čerstvé, levné a skvěle chutnající ovoce a další potraviny seženete na místních trzích. Nejlevněji se naobědváte v restauracích s menu, kterým se říká almuerzo (španělsky oběd). Polévka a hlavní jídlo vyjde od 2,50 od 4 USD.
Samostatnou kapitolou jsou opět Galapágy, kde je ubytování, strava i výlety na jednotlivé ostrovy několikanásobně dražší než na pevnině.
Začít můžete příletem do hlavního města Quito, které leží v horách a pyšní se koloniální architekturou. Dvě hodiny na sever od Quita navštivte horské městečko Otavalo, které je proslulé obřími trhy andských řemesel.
Z Quita se můžete vydat buď na východ do Amazonie a dvou nejznámějších národních parků Cuyabeno a Yasuní (pouze s místními průvodci) nebo směrem na jih na tzv. Avenida de los Volcanes neboli Cestu vulkánů. Od severu na jih jsou nejnavštěvovanějšími vulkány Cotopaxi (5897 m), sopečná laguna Quilotoa v nadmořské výšce 3914 m, vulkán Tungurahua (5023 m) a nejvyšší vrchol Ekvádoru Chimborazo (6268 m).
Pod vulkánem Tungurahua se nachází příjemné městečko Baños s horkými prameny a skvělými outdoorovými aktivitami v okolí (cyklistika, zipline, obří houpačky, rafting). Z Baños pokračujte na jih do horského města Cuenca s krásnou koloniální architekturou. V jeho blízkosti je rozlehlý národní park Las Cajas se spoustou jezer a možností několikadenních treků. V Cuence doporučuji navštívit českou restauraci Golden Prague, kde majitel Martin Smětáček vaří skvělý český ležák. Nejprodávanější ekvádorské lahvové pivo se jmenuje Pilsener díky českému sládkovi, který do Ekvádoru jel místní na začátku minulého století naučit vařit pivo plzeňského typu. K ležáku, jaký známe u nás, má ale v současné době ekvádorský Pilsener bohužel hodně daleko.
Z Cuenky pokračujte směrem na jih do města Loja a poté do městečka Vilcabamba, které je obklopené horami a má pověst místa, kde žijí díky příjemnému mikroklimatu údajně nejstarší lidé na světě. V posledních letech se tam usadilo hodně cizinců a místní komunita expatů je přátelská a otevřená. Ve Vilcambambě můžete vyrazit na treky do okolních kopců a na vodopády nebo si vypůjčit kola či jet koňmo. Městečko je také vyhledáváné pro ceremonie léčivých rostlin San Pedro a ayahuasca.
Po návratu do Cuenky se vydejte autobusem na pobřeží do největšího ekvádorského města Guayaquilu, které má necelé tři miliony obyvatel. Je tam pěkná promenáda Malecón 2000 podél řeky Guayas s restauracemi, parky a hřišti. Stojí za to také vidět čtvrť Las Peñas s opravenými dřevěnými domky, přes kterou můžete vystoupit k majáku s hezkým výhledem na město. Zážitkem je Parque de Bolívar kousek od Malecónu, kde se prohání spousta leguánů.
Z Guayaquilu nasedněte na autobus a za tři hodiny vystupte v rybářské vesničce Olón, která je známým surfařským letoviskem. Pláž je propojená s následujícími vesnicemi a má celkem 8 km. Je to ideální místo pro odpočinek. Pokud si raději zajdete na párty, vydejte se taxíkem do vedlejší Montañity, kde elektronická hudba duní až do ranních hodin. Přespat můžete v Hotelu Hurvínek, který tam už léta provozuje český majitel Ivan a jeho žena, Ekvádorka Carolina.
Za návštěvu stojí také Národní park Machalilla necelou hodinu autobusem na sever od Montañity. Je unikátní svým ekosystémem pobřežního suchého tropického pralesa. Jeho dvě nejvýznamnější místa k navštívení jsou ostrov Isla de la Plata a krásná pláž Los Frailes. Ostrovu se přezdívá „Galapágy chudých“, protože jsou na něm k vidění někteří ptáci stejně jako na tichomořských ostrovech.
Galapážské souostroví je světovým fenoménem proslulým svými přírodními krásami a ojedinělými živočišnými druhy (tzv. endemity). V posledních letech se tyto jihoamerické ostrovy, které se nacházejí asi 1000 km východně od ekvádorského pobřeží v Tichém oceánu, staly turistickým magnetem. Galapágy (španělsky Galápagos, což v překladu znamená druh želvy) tvoří desítky ostrovů různých velikostí sopečného původu s černým povrchem, z nichž jsou nejnavštěvovanější Santa Cruz, San Cristóbal, Española a Floreana.
Na Galapágy se létá z Guayaquilu na letiště na malinkém ostrově Baltra nebo na ostrov San Cristóbal do města Puerto Baquerizo Moreno. Na Galapágách můžete cestovat buď po vlastní ose, a nebo se zúčastnit okružní plavby na lodi s některou z cestovních agentur, kde i spíte a jíte. Ohledně takové plavby se můžete obrátit na Čecha Jana Bartoše, který v Ekvádoru žije a Galapágy jsou jeho specialitou. Podle délky plavby počítejte minimálně s cenou 1000 USD na osobu.
Po vlastní ose si můžete projít ostrovy Santa Cruz a San Cristóbal (mezi nimi se přepravíte lodí) a vyjíždět z těchto ostrovů na jedno- nebo vícedenní výlety na ostatní ostrovy (Bartolomé, Isabela, Floreana, Española) a místa. Tyto výjezdy si můžete domluvit v místních agenturách přímo v hlavním městě Santa Cruz Puerto Ayora nebo v již zmiňovaném Puerto Baquerizo Moreno na San Cristóbalu.
Vydejte se na pláže pozorovat lachtany a leguány, do chovných stanic želv a prozkoumejte při šnorchlování a potápění podmořský svět. Je to životní zážitek! Počítejte ale s tím, že oproti pevninskému Ekvádoru jsou ceny ubytování, jídla i veškerých aktivit dvoj- až trojnásobné.
Tato země oplývá nejen překrásnou přírodou, ale také milými obyvateli ochotnými se s vámi okamžitě zapovídat, pokud mluvíte alespoň trochu španělsky. Na cestách Ekvádorem rozhodně nezapomeňte navštívit lokální trhy s fantastickým tropickým ovocem a skvělými rybími trhy na pobřeží. Pořiďte si také řemeslný šperk nebo svetr z vlny z alpaky.
V horách ochutnejte do tmava praženou ekvádorskou kávu a kakao a jako upomínku si odvezte vonné dřevo palo santo, kterým se vykuřují nejen negativní energie, ale působí také proti komárům. Ekvádor si zamilujete a vězte, že vám bude zatěžko vracet se z jihoamerické pohody zpátky do uspěchané Evropy!