Peru je nejnavštěvovanější zemí Jižní Ameriky. Každý chce na Machu Picchu a do Cusca, což je pochopitelné, ale odpovídá tomu také množství turistů na tzv. gringo trailu neboli klasické trase, kterou většina návštěvníků následuje od Limy směrem na jih.

Máte-li rádi méně turistické oblasti, doporučuju prozkoumat Peru od Limy na sever, jak jinak než po vlastní ose. Na obrovské ploše najdete nepřeberné množství zajímavých míst ve všech klimatických pásmech – v Amazonii, vysokých Andách, v poušti i na pacifickém pobřeží.

Já sever Peru teprve začínám poznávat. V září cestou z Ekvádoru jsem se zastavila na pobřeží ve městě Trujillo [truchijo] a okolí. Je to překvapivě zajímavé místo, kde stojí za to strávit pár dní. Pojďte si přečíst, proč byste se do Trujilla měli vypravit i vy!

Autobusem z Ekvádoru do Trujilla

Kvůli vysokým cenám letenek jsem se v srpnu rozhodla jet z Limy do největšího ekvádorského města Guayaquilu autobusem. Cesta trvala 30 hodin podél celého peruánského pobřeží a potom vnitrozemím Ekvádoru. V luxusním autobuse peruánské společnosti Cruz del Sur vůbec neprobíhala špatně, ale dlouhá byla, nebudu říkat, že ne.

Na začátku září na cestě zpět jsem se proto rozhodla zastavit v pobřežním městě Trujillo, které je vzdálené asi deset hodin cesty z Limy. To je v Peru, jako bys kamenem dohodil:). Zapomeňte na naše evropské rozměry a malinkaté zemičky natěsnané vedle sebe. Peru má rozlohu jeden a čtvrt milionu (!) kilometru čtverečních. To je zhruba šestnáct Českých republik.

Být po čtyřiadvaceti hodinách v autobuse stále ve stejné zemi je sice lehce frustrující, ale v takové Argentině nebo Brazílii by to byla stále ještě těžká pohoda. Takže vzdálenost Trujilla deset hodin od Limy znamená, že je to v podstatě za rohem.

Proč Trujillo a okolí?

Zdržet se v Trujillu a blízkém okolí stojí za to z několika důvodů. Jednak má Trujillo opravdu pěkné a krásně opravené koloniální centrum, které stojí za návštěvu. Je to také poměrně velké město (700 000 obyvatel) a pokud potřebujete během cesty dokoupit nějaké věci, určitě zde najdete, co potřebujete.

Za druhé leží v okolí Trujilla několik významných archeologických nalezišť preinckých kultur Moche, Chimú a Sicán. Můžete strávit několik dní chozením po centrálních místech těchto kultur, jako největší město z nepálených cihel Chan Chan, obřadní místa Huacas del Sol y de la Luna nebo Huaca Arco Iris či El Brujo.

Třetím důvodem je poloha města u Tichého oceánu. Přímo v Trujillu sice nejkrásnější pláže nejsou, ale městečko Huanchaco [uančako] asi 10 km od Trujilla už stojí za návštěvu a relax na pláži.

Trujillo – trocha historie

Trujillo založil v 16. století kolonizátor Peru Francisco Pizarro a pojmenoval ho po svém rodném městě ve španělském regionu Estremadura. Pro Peru hrálo Trujillo významnou politickou roli. V roce 1820 to bylo první město, v němž byla vyhlášena nezávislost na španělském království a byla tady založena také významná revolucionářská politická strana APRA (Alianza Popular Revolucionar Americana).

Hlavnímu náměstí v Trujillu Plaza de Armas dominuje obrovská socha věnovaná práci, umění a svobodě. Na jednotlivých stranách náměstí stojí krásně opravená žlutá bazilika a barevné koloniální domy, některé i s typickými dřevěnými balkony.

Ubytovat se můžete pár bloků od náměstí v levném hostelu El Mochilero (neboli „baťůžkář“), jehož pokoje jsou sice jednoduché a se základní výbavou, ale hostel má nezaměnitelnou cestovatelskou atmosféru. Zamilujete si dvě poměrně velké suchozemské želvy, které vypadají jako dekorace, dokud vám nevlezou do sprchy:)

S majitelem, zcestovalým Peruáncem Henrym, se můžete bavit hodiny o kouzlech severního Peru a navrhne vám i trasu, kam se máte vydat. Hostel El Mochilero má svůj nezaměnitelný genius loci a já jsem si pobyt v něm moc užila.

Huacas

Huaca [uaca] je svatyně, chrám, pomník nebo rituální místo předinckých kultur. Může to být i hrobka. V okolí Trujilla se jich nachází několik. Těmi nejznámějšími jsou Huaca del Sol y de la Luna (Chrám slunce a měsíce) nedaleko Trujilla, které byly ceremoniálními a náboženskými centry kultury Moche.

K návštěvě je otevřený pouze Chrám měsíce. Dostanete se k němu po vlastní ose místní hromadnou dopravou, minivanem combi z Av. Los Incas za 1,50 solu (9 Kč). Vstupné stojí 10 solů (60 Kč) plus spropitné dle vašeho uvážení pro místního průvodce.

Huaca de la Luna je zajímavá tím, že je vystavěná z nepálených cihel neboli vepřovic. Odkrytá a zpřístupněná je jen část. Místní průvodce vám povypráví o historii a zvycích močické kultury, která je slavná díky své propracované keramice a polychromovaným vlysům zobrazujícím stylizované zoomorfní hlavy.

Některé vlysy jsou v chrámu vidět, většina keramiky je ale odvezená do skvělého muzea Larco v Limě, jehož návštěvu doporučuju všemi deseti. V muzeu je dokonce i samostatná expozice močické erotické keramiky, která stojí za shlédnutí.

Přestože je Trujillo na pobřeží, je to stejně jako celé severní pobřeží pouštní oblast a i Huaca de la Luna je v podstatě v poušti. Je to pěkný půldenní výlet, na kterém si uděláte obrázek o další z velkého množství peruánských kultur. Peru totiž nejsou jen Inkové!

Chan Chan

Dalším pěkným výletem třeba na jedno dopoledne je návštěva největšího města postaveného z nepálených cihel adobe, centra předkolumbovské kultury Chimú, které je pojmenováno Chan Chan.

Toto město má rozlohu 20 km2 a je zatím jen částečně zrekonstruováno. Navštěvuje se palác Nik An, ke kterému se dostanete minivanem combi z rohu Av. Espana a Ejército, které jede směrem do již zmiňovaného městečka Huanchaco. Od silnice je potřeba dojít asi 15 min pěšky. Vstup stojí 10 solů (60 Kč).

Já jsem šla do paláce bez průvodce, ale můžete si ho vzít, povinný ovšem není. Chimú je mladší kultura než Moche, město bylo postaveno údajně v roce 1300 n. l. Palác je rozdělen na několik dvorů a dalších částí. Je to venkovní stavba, která je na některých místech kvůli ochraně vepřovic zastřešená.

Na zdech uvidíte zrekonstruované vlysy s vyobrazenými rybami a mořskými ptáky a zajímavé architektonické struktury (viz foto). Chimúové byli zemědělci a oceán pro ně byl zdrojem potravy a života.

Když se vrátíte k hlavní silnici a půjdete kousek zpátky, můžete se se stejnou vstupenkou podívat i do Muzea Chan Chan, kde uvidíte typické sošky, keramiku i maketu celého města.

Přímořské letovisko Huanchaco

Na hlavní silnici si stopněte combi a na oběd se vydejte do městečka Huanchaco, které leží asi 15 min od Chan Chan. Je to místní přímořské letovisko s pěknými tichomořskými plážemi s šedým pískem.

V některé z restaurací si můžete dát mořské plody a pak se vydat na procházku po pláži a promenádě. Typické jsou pro Huanchaco tradiční bárky upletené z orobince, kterým se říká caballitos de totora neboli rákosoví koníci.

Atmosféra surfařského městečka je příjemná a ve stáncích nad pláží si můžete nakoupit nejrůznější suvenýry od místních artesanos. Během sezóny od ledny do dubna je Huanchaco známým surfařským spotem, můžete si ale tento sport užít v neoprenu i mimo sezónu (pacifické vody jsou kromě období naší zimy v Peru díky Humboldtovu proudu poměrně studené).

Na sever!

V Trujillu a okolí můžete strávit příjemné dva až tři dny a potom vyrazit nočním autobusem třeba do hor do Huarazu, jako jsem to udělala já. Za sedm hodin tam budete. Nečekejte ale, že se vyspíte. Serpentýny do hor se postarají o to, že vystoupíte v Huarazu v pět ráno totálně rozlámaní:)

Peru na sever od Limy je pro mě i tak úžasným překvapením s krásnými místy k poznávání a hlavně s mnohem menším počtem zahraničních návštěvníků. Těším se na objevování dalších míst při mých příštích cestách po vlastní ose, o kterých vás budu s radostí informovat!